Všichni již víme, co je to mobilní síť. Většina z vás se orientuje i v přenosových rychlostech a někdo i označeních sítí. Dnešním standardem je LTE a budoucím nástupcem 5G. Ale to se nejprve musíme krátce mrknout do historie.

Standard 1G přenášel pouze zvuk. U nás fungoval v létech 1991 až do roku 2006.

V tomto roce však již pomaličku nastupoval internet. A to začínala síť 2G. Pokud pominu rychlost přenosu, zásadní rozdíl byl v tom, že 2G šířilo data v digitálním formátu. Tím se začaly používat SMS.

Následoval přechod na 2,5G. Jistě pamatujete na GPRS a EDGE. Že ne? Ty zvedly přenosové rychlosti až na 128 kb/s a 256 kb/s. Což bylo proti předchozím dvaceti naprosté unikum. Pro lepší představu, 50 MB v EDGE trvalo několik desítek minut.

To už se ale mířilo ke 3G, dosahující rychlostí až 2Mb/s. Což byl tedy fofr. Ale v praxi to bylo stále málo. I když se přidávalo na rychlosti, stále to bylo moc pomalé.

A tak přichází to, o čem chci psát. Totiž síť 4G. Nebo LTE, jak chcete. Už od roku dva tisíce dvanáct můžete surfovat vekou rychlostí, řádově 144 Mb/s. (Pouze v Praze). Přesto jsou sítě rychlé tak, že někde překonávají i pevný internet, tedy myslím pevné připojení přes kabel. Této sítě využívá prý přes půl miliardy lidí. Nebudu se zde rozepisovat o tom, jak se k tomu staví zdejší operátoři, kteří si vymysleli FUP, to je na zcela jiný článek. Takže pokud jste pozorně četli, můžete nyní každému vysvětlit, co je to 4G.

Ne, ještě není konec článku, ještě vám musím sdělit, že ani výše jmenovaná síť není poslední. Tou je 5G a bude na ní založeno skoro vše, včetně chytrých věcí, domácností a další. Když vám napíši, že rychlost toku dat byla naměřena kolem 2 Gb/s, tak mi neuvěříte. Ale je to tak. Dvě giga za sekundu. To bude budoucnost lidstva. Tato rychlost umožní snad naprosto všechno. Takže se v prodejně mobilů klidně můžete ptát, zda ten a ten stroj 5G umí. A pak už jen dávejte pozor, jak se bude prodavač tvářit.