Je několik pravidel, která by všichni muži měli v pracovním procesu dodržovat. Pokud se rozhodli svoji profesi vykonávat spolehlivě. Na pracovišti se denně potkávají s ostatními zaměstnanci a tak to nejdůležitější, mimo profesní odbornost, je vzájemná komunikace. Kterou rozhodně nesmí podcenit. Častým prohlášením bývá nadužívané „Žádný problém“. Kterým se okolí dovídá, že vlastně požadavek problémem mohl být. Mnohem vhodnější je pozitivní reakce „Bylo mi potěšením“. Kterou se dává najevo, že jste pomohli rádi. Rovněž otřepaná fráze „To není fér“ nepřináší do pracovního prostředí dobré impulzy.

Ve vzduchu začne viset otázka. Jestli ten, kdo tuto větu vyslovil, je natolik nevyspělý a naivní, že to musí říkat. A přitom stačí tak málo. Zeptat se přímo, proč byl projekt přidělen kolegovi. A tím si otevřít cestu ke svému sebezdokonalení. Rovněž výrazem „Pokusím se“ světu oznamuje, že si není jistý svými schopnostmi. Stačí jediné. Daný úkol vykonat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Protože to, co se po zaměstnanci žádá je, aby si za svými profesními dovednostmi pevně stál. Dalším nešvárem, který se na pracovištích často ozývá, by muž, který chce být ve svém oboru úspěšný, nikdy neměl vyřknout.

„To nemám v popisu práce“. Tato sarkastická poznámka může znamenat začátek konce pracovní kariéry. Jediným možným řešením je se jakéhokoliv pracovního úkolů zhostit. I přesto, že v náplni není specifikován. A až poté si domluvit schůzku s nadřízeným a domluvit další postup. Naprosto nepochopitelný je i výraz „Vždycky se to dělalo takhle“. Obzvláště v současné době, kdy se technologické změny dějí ve všech oborech převratným způsobem. Hrozí, že tento pracovník bude zařazen mezi lenochy. A jeho finanční ocenění se určitě navyšovat nebude. Při výběru nového pracovního místa je nejlepším přístupem čistě realistický. Kdy si uchazeč srovná v hlavě všechna pozitiva a negativa. A pokud se rozhodne, vyloží u přijímacího pohovoru karty na stůl a začne hrát čistou hru. Jenom tak může dosáhnout ve svém oboru úspěch.